Po ukončení mateřské školky jsem docházela do základní školy opět zde ve Štěpanicích. Je to dodnes malá škola, kam chodí žáci od 1. do 5. třídy. Vzhledem k malému počtu žáků je jsou v jedné třídě dva nebo tři ročníky najednou, které vyučuje pouze jedna paní učitelka. Toto ale neberu jako negativum, ale naopak jako pozitivum, jelikož nás tento systém naučil do jisté míry pracovat samostatně. Na základní škole jsem neměla problém a bez učení se doma jsem měla samé jedničky. Po základní škole opět hurá do Jilemnice! A to na osmileté gymnázium v Jilemnici. Zde byl zcela jiný systém učení a jiné nároky. Trvalo mi pár let, než sem se z nich vymanila a ztotožnila se s tempem vyučování, ale nakonec jsem znovu dosáhla prospěchu s vyznamenáním. Mimo to jsem se účastnila i různých uměleckých soutěží (Voda živá, Alšova země, Lidice,Štastné stáří očima dětí) oceněna jednou z předních cen Co se týče budoucnosti, nejaktuálnější je nadcházející maturita. Maturovat budu z českého jazyka, anglického jazyka, základů společenských věd a dějin umění. Po gymnáziu bych se v oblasti umění ráda dále rozvíjela, proto se budu hlásit na některé umělecké školy. Nejraději bych se dostala na obor restaurátorství výtvarných uměleckých děl. Dále bych měla velký zájem o obor pedagogiky se zaměřením na český jazyk a výtvarnou výchovu, jelikož tyto dva předměty jsou spolu, díky problematice umění, úzce spjaty.